Zdeněk Košťál | kodér na volné noze

Nacházíte se na stránce: Úvod > Blog > Řetězovka - Tvůj životní sen (cíl)

Řetězovka - Tvůj životní sen (cíl)

Když jsem si chystal blog, přemýšlel jsem, jestli budu řetězovky brát. Domnívám se, že tato řetězovka má smysl a snad vám bude k dobru, abyste si mne částečně dovedli představit. Mimochodem jsem ji dostal od Máry, který ji zároveň vymyslel.

Především chci upozornit, že se jedná o mou zpověď, kterou jsem snad nikdy nahlas nevyslovil, takto ucelenou ji neznají ani mí nejbližší, ale jednou jsem s tím ven musel .

Myslím si, že jsem cílevědomý. Za svým si jdu už několik let. Když jsem před čtyřmi lety naprosto podlehl HTML, udělal své non-CSS weby v úžasných tabulkách, v tu chvíli jsem měl jasno. Chtěl jsem se weby zabývat i v budoucnu. V tu dobu mi chyběly znalosti a zkušenosti, ale o to větší bylo nadšení. Znáte ten pocit, s každým novým tagem přicházelo něco nového, HTML bylo překvapující, a CSS o to více. Měl jsem ty časy rád, škoda, že jsem si to tehdy tolik neuvědomoval. Dnes pro mě není XHTML ani CSS překvapením až na bugy prohlížečů a nové postupy, na které narazím. Už to není ono.

Tehdy jsem ale webdesignu nevěnoval tolik času jako dnes, weby jsem dělal občas, většinou jsem studoval nové materiály a snažil se získat stále něco nového, zlepšovat se. Až jsem měl přečtený JPW, asi rok jsem měl pauzu. Jednoho krásného pátečního večera, kdy jsem jako každý pátek neúnavně vytěžoval svůj dial-up modem jsem narazil na stránku Víta Dlouhého. Pochopil jsem, že pokud mám začít znovu, tak pořádně. Tento člověk ani neví, jak moc mi pomohl. Objednal jsem knihy, usilovně studoval a studoval. A studoval. Bylo toho opravdu hodně, přečetl jsem stovky článků, navštívil desítky a desítky webů a učil se ze zdrojových kódů. Poté narazil na stránku jednoho blogera, ani nevím, kdo to byl. Všichni to znáte, najednou jsem znal celou komunitu. Nejprve mě svádělo udělat si také blog a web, ale zdálo se mi, že ještě nejsem na dostatečné úrovni, abych „vylezl“. Dovolím si předložit citát, který věrně odráží můj duševní vztah až do půl jedné v sobotu 24.3. 2007.

Chci říct, že byli nikdo. Ale potom jsme byli všichni nikdo, což pro nás bylo bezvadný… protože všichni ti respektovaní cílevědomí chlápci byli zaměstnaní děláním věcí, které pořád dělali, jako třeba být respektovaní. To znamenalo, že my ostatní jsme mohli pobíhat okolo jako magoři, což nám šlo nejlíp.
Steve Wozniak – Piráti ze Silicon Valley

Proto jsem se nechtěl ukázat před blogerskou komunitou a uznávanými profesionály, držel jsem se, pobíhal jsem okolo jako magor, což mi opravdu šlo nejlíp. Jak už jsem psal ve svém prvním článku, postupem času mi to nestačilo a já si tedy otevřel tento web. Předtím jsem trochu doufal, že něco umím, což mi vzápětí bylo na diskuzi JPW, kam jsem web s pramalou nadějí umístil, úspěšně vyvráceno. A až tady jsem se dostal k samotné podstatě řetězovky. Už od začátku bylo mým cílem se alespoň trochu kvalitou zpracování webu přiblížit lidem jako Vítu Dlouhému, Derovi, Plaváčkovi a podobným borcům. Právě proto teď spolupracuji na mnoho projektech, které však zatím nechci prozrazovat. Ale svůj nynější cíl formuloval jinak – nechci být slavný, to vůbec ne – chci, aby si o mě lidé mysleli, že jsem něco dokázal, že něco umím, že za něco stojím. Nebude to snadné, to vím, mnoho lidí už ani postoj ke mně nezmění, bude to ještě hodně dřiny, potu, rozbitých klávesnic, myší a popraskaných vazeb knih. Nezbývá než věřit.

A komu dál?

Nevím, komu ji předat, přeci jen jsem blog teprve založil a tak byste mi pomohli, kdybyste se o to dobrovolně přihlásili v komentářích…

Takže nakonec řetězovku předávám:

• Ly

Napsáno 26. 3. 2007 v 23:04